TIPY NA VÝLET

Výlety v okolí Brtníků

Brtnický hrádek, Kyjovské údolí, údolí Brtnického potoka (13 km). Z Brtníků po zelené turistické značce přes Šternberk (areál bývalého loveckého zámečku), kolem Soví vyhlídky (značená odbočka na vyhlídku). Za vyhlídkou možno odbočit doleva po neznačené strmé pěšince k Soví jeskyni. Dále po zelené značce, cestou jsou značené odbočky na Velký pruský tábor (skalní převis) a na Brtnický hrádek (jeden z typických skalních hrádků v této oblasti). Po zelené dále až na turistické rozcestí Turistický most v Kyjovském údolí. Zde odbočíme doprava po červené značce podél říčky Křinice v Kyjovském údolím. Po dvou kilometrech chůze skalnatým údolím s říčkou dojdeme na turistické rozcestí Brtnický most. Zde odbočíme doprava po modré značce a ta nás vede podél Brtnického potoka do osady Kopec (v sezóně je zde možnost občerstvení v hospodě U Vyskočilů). Dále po modré značce do Brtníků.
Křížová cesta na Křížovém vrchu, rozhledna Vlčí hora, Kyjov, Kyjovský hrádek, Kyjovské údolí, údolí Vlčího potoka (15 km). Z Brtníků po červené značce přes Křížový vrch (opravená křížová cesta a kaple Nejsvětější Trojice, kaplička Božího hrobu) až na rozcestí pod Vlčí horou. Zde červená značka odbočuje doprava, my se dáme rovně po žluté značce na vrchol Vlčí hory (580 m n.m.) s rozhlednou. Dále sestup po pokračující žluté značce (možnost odbočení k Verunčině studánce - pěkně upravený pramen). Žlutá značka se pod Vlčí horou setká opět s červenou. Zde je možnost odbočení po žluté značce k místní zajímavosti - geologické mapě v obci Zahrady. Jde o terénní plastickou mapu zdejšího okolí sestavenou z autentických druhů hornin. Prohlídka mapy je možná s odborným výkladem. Geologická mapa je otevřena od konce května do konce září každý den kromě pátku a soboty, a to vždy od 8 do 17 hodin. Návrat od mapy po stejné cestě zpět na rozcestí pod Vlčí horou (odbočení k mapě a zpět je 3 km).
Od rozcestí pod Vlčí horou pokračujeme po červené značce přes obec Vlčí Hora (roubené chaloupky, výhled na Lužické hory). Za obcí červená značka klesne do údolí zvané Dlouhý důl. Tímto údolím prochází místní komunikace. V místě, kde červená značka křižuje tuto komunikaci, odbočíme a scházíme po této neznačené silničce údolím s malebnými chaloupkami až do obce Kyjov (v obci je možnost občerstvení). V Kyjově u penzionu Petra při hlavní silnici přijdeme na žlutou značku. Po ní se dáme ze silnice doprava. Žlutá značka nás vede v úseku necelých dvou kilometrů po různých skalních vyhlídkách a za Kyjovským hrádkem klesne dolů do Kyjovského údolí. Tímto údolím lemovaným vysokými skalami jdeme po červené značce podél toku Křinice až na rozcestí Turistický most. Zde odbočíme doprava na zelenou značku do údolí Vlčího potoka. Po chvíli zelená značka uhýbá z údolí doleva prudce vzhůru, my však pokračujeme dále neznačenou pohodlnou cestou údolím proti proudu Vlčího potoka (tato cesta je v terénu značená žlutou tabulkou jako cyklotrasa č. 3033). Tato cesta krásným skalnatým údolím nás vyvede na silnici mezi Vlčí Horou a Brtníky. Odbočíme doleva a silnice nás po 1 km dovede do Brtníků.
Zadní Doubice, Hadí pramen, Černá brána, Tokáň, Úzké schody, Doubice, Kyjovské údolí, Brtnický hrádek (30 km). Náročná túra, která vás provede velkou částí národního parku včetně 1. zóny. Z Brtníků po modré značce údolím Brtnického potoka až ke státní hranici (do r. 1945 zde stávala obec Zadní Doubice). Mineme pěší a cyklistický hraniční přechod do Německa a pokračujeme dále po modré značce. Cestou míjíme Vlčí desku (na památku posledního vlka, který zde byl zastřelen r. 1640). Dále je možnost odbočit po značené odbočce k pěkně upravenému Hadímu prameni. Dále po modré (výhledy na Dravčí skály) až do údolí Červeného potoka. Zde můžeme po značené modré odbočce přijít k Černé bráně a říčce Křinici (státní hranice) a obdivovat divokou přírodu v centrální části národního parku. Po návratu z odbočky pokračujeme po modré značce prudkým stoupáním k turistickému rozcestí Panenská jedle. Dále po modré (pohodlná traverzová cesta) do osady Na Tokání (možnost občerstvení). Za touto osadou odbočíme doleva na žlutou značku, která nás vede vzhůru skalním průchodem zvaným Úzké schody, kolem lovecké chatky U Eustacha a dále do obce Doubice (možnost občerstvení). V Doubici sejdeme ze žluté značky a jdeme po silnici ve směru na Kyjov. Po 1 km odbočíme doleva na zelenou značku. Ta nás dovede přes Turistický most a Brtnický hrádek do Brtníků.
Brtníky, Mikulášovice, pěší hraniční přechod Mikulášovice - Hinterhermsdorf, rozhledna Weifberg, údolí Bílého potoka, pěší hraniční přechod Zadní Doubice, údolí Brtnického potoka, Brtníky (vlakem 7 km, pěšky 14 km). Z Brtníků vlakem do stanice Mikulášovice-střed (druhá zastávka). Od stanice jdeme po modré značce směrem do centra městečka. V centru z modré odbočíme na žlutou a ta nás vede pohodlnou cestou až ke státní hranici, kde je pěší a cyklistický hraniční přechod (cestovní pas nutno mít s sebou pro případnou kontrolu). Chvíli po překročení hranice se před námi otevře výhled na nevelký vrch Weifberg s vysokou rozhlednou. K rozhledně se dostaneme po značené odbočce. Vstup je zdarma. Rozhledna nabízí krásné výhledy do okolí a je velmi zajímavá svou konstrukcí. Poté, co se pokocháme krásnými výhledy do širokého okolí, dáme se dolů po červené a žluté značce a dále po žluté do údolí Bílého potoka (Weissbachtal). Cesta vede pěkným skalnatým údolím po německé straně podél státní hranice až k říčce Křinici. Podél ní dojdeme na turistické rozcestí s červenou značkou a odtud nás směrovka navede na pěší hraniční přechod Zadní Doubice. Po překročení hranice na českou stranu jdeme doleva po modré značce, přes rozcestí Brtnický most a údolím Brtnického potoka přes osadu Kopec (v sezóně možnost občerstvení) do Brtníků. Tuto trasu je možno absolvovat i na kole, avšak s těmito změnami: Z Brtníků do Mikulášovic nejedeme vlakem, ale na kole po silnici. V centru Mikulášovic odbočíme na žlutou značku (značeno i jako cyklotrasa č.3041). Po výstupu na rozhlednu Weifberg pokračujeme dále do vesničky Hinterhermsdorf. Na konci této obce odbočíme doleva podle směrovky po prudce klesající asfaltové cestě. Po ní dojedeme na hraniční přechod Zadní Doubice. Po překročení hranice na českou stranu využijeme k návratu do Brtníků jednu ze značených cyklotras (č.3032 nebo č.3033).
Brtníky, kopec Hrazený (Šluknovská pahorkatina), Ptačí vrch, prameny Mandavy (10 km). Z Brtníků vyjdeme po červené značce ve směru na Šluknov. Červená nás vede okolo nádraží a stoupá vzhůru až na hřeben, z kterého mírně klesne na turistické rozcestí Zelený kříž (pěkně opravený křížek). Zde se dáme po zelené značce na vrchol kopce Hrazený (608 m n.m.). Poblíž vrcholu kopce je značená vyhlídka na severovýchodní část Šluknovského výběžku. Dále pokračujeme po červené značce dolů z kopce, pod kopcem odbočíme doprava po červené. Ta nás dovede opět k rozcestí Zelený kříž. Od tohoto rozcestí se dáme doleva po zelené značce. Ta vede kolem Ptačího vrchu až k samotě Hájenka (rekr. středisko). Odtud se nám otevře krásný panoramatický výhled na Lužické hory a část Českého Švýcarska. Nyní sejdeme ze zelené značky podle směrovky k pěkně upraveným pramenům Mandavy. Poblíž těchto pramenů prochází hlavní evropské rozvodí Labe Odra. Od pramenů pokračujeme dále po neznačené cestě, která začne klesat a po 1 km nás dovede do Brtníků.
Zimní výlet na Brtnické ledopády a do Jeskyně víl v Kyjovském údolí (kratší varianta 9 km, delší varianta 14 km). Z Brtníků po zelené značce přes Šternberk. Asi 1 km za Šternberkem je v terénním sedle rozcestí pěti cest zvané Písečná brána. Zde odbočíme ze zelené značky doleva, po jediné pěšince jdoucí dolů. Asi po 150 m je vpravo velký převis, ve kterém bývá krásná ledová výzdoba pojmenovaná Opona. Od Opony se vrátíme nahoru zpět na zelenou značku. Po ní pokračujeme dále, mineme odbočku k Velkému pruskému táboru (skalní převis, bez ledové výzdoby) a odbočku k Brtnickému hrádku (skalní hrádek, v zimě obtížně přístupný). Zelená značka klesne prudce dolů do údolí Vlčího potoka. Zde se můžeme rozhodnout, zda absolvujeme delší výlet s návštěvou Jeskyně víl nebo kratší s vynecháním této jeskyně.
Pokud se rozhodneme pro delší variantu výletu, pokračujeme dále po zelené značce na rozcestí Turistický most. Zde odbočíme doleva na červenou značku a po ní jdeme Kyjovským údolím proti proudu Křinice. Po 2 km odbočuje doleva cesta se směrovkou Jeskyně víl. Směrovky nás dovedou na protější stráň do jmenované jeskyně s křišťálově průzračnými rampouchy tvaru stalaktitů, stalagmitů i stalagnátů. Návrat je po stejné cestě a dále jako kratší varianta výletu.
V případě, že se rozhodneme pro vynechání Jeskyně víl, v údolí Vlčího potoka odbočíme ze zelené značky doleva po vozové cestě a jdeme po ní proti proudu Vlčího potoka. Cesta je značena jako cyklotrasa (č.3033). Mineme malou ledovou výzdobu Betlém (vpravo nad potůčkem). Na první odbočce doprava do údolí odbočíme a pěšina nás po 100 m dovede k ledopádu Velký sloup. Vrátíme se zpět na cestu v údolí Vlčího potoka (cyklotrasa) a po ní pokračujeme proti proudu Vlčího potoka krásným skalnatým údolím až na silnici. Odbočíme doleva a silnice nás po 1 km dovede do Brtníků.

Další tipy na zajímavé výlety

Mezní Louka, Pravčická brána, Hřensko, soutěsky říčky Kamenice (14 km). Výchozím místem tohoto výletu k největšímu skalnímu pískovcovému mostu v Evropě a do divokého kaňonu Kamenice je místo zvané Mezní Louka (část obce Hřensko). Z Brtníků se do Mezní Louky dostaneme autem přes Kyjov, Doubici, Chřibskou, Rynartice, Jetřichovice a Vysokou Lípu (30 km, pozor - jde o silnice 3. třídy s mnoha zatáčkami). Z Mezní Louky (placené parkoviště), jdeme po červené značce (Gabrielina stezka) při úpatí mohutných skal až k národní přírodní památce Pravčická brána (www.pbrana.cz, www.soutesky-hrensko.cz, www.ceskosaske-svycarsko.cz). Je to největší skalní pískovcový most v Evropě o výšce 21 m a rozpětí 30 m. Na samotnou bránu není možný přístup, avšak je možno vystoupit na přilehlé skalní vyhlídky (za vstupné - přístup na vyhlídky je pouze přes soukromý pozemek). Od Pravčické brány pokračujeme dále po červené značce, která klesá až do obce Hřensko (možnost občerstvení). Na začátku obce odbočíme po žluté značce do Edmundovy a Divoké soutěsky. Cesta vede kaňonem s divokými skálami a průzračnou vodou říčky Kamenice. Cesta vede kaňonem v úseku asi 5 km, z toho ve dvou úsecích je převoz po pramicích. Za Divokou soutěskou žlutá značka vystoupí z kaňonu a napojí se na modrou značku. Po ní pohodlně vystoupíme do našeho výchozího místa, Mezní Louky.Jetřichovické vyhlídky, Loupežnický hrádek (Šaunštejn), Vysoká Lípa, Dolský mlýn, Jetřichovice (15 km). Výchozím místem tohoto výletu jsou Jetřichovice. Z Brtníků do Jetřichovic se dostaneme autem přes Kyjov, Doubici, Chřibskou a Rynartice (19 km, pozor - jde o silnice 3. třídy s mnoha zatáčkami). Z Jetřichovic prudce stoupáme po červené značce na skalní vyhlídku Mariina skála, která je již z Jetřichovic velmi dobře vidět (malý domeček na výrazném skalním ostrohu). Dále pokračujeme po červené přes vyhlídky Vilemínina stěna a Rudolfův kámen (opět domeček na skalním ostrohu, přístupný žebříčky a schůdky). Z Rudolfova kamene sejdeme po červené značce do sedla Pohovka (turistické rozcestí). Pokračujeme po červené značce traverzem po úbočí kopce Koliště (krásné výhledy). Červená značka se dále napojí na Českou silnici (historická cesta vedoucí ke státní hranici) a po chvíli z ní odbočí na skalní hrádek Šaunštejn (pozor - náročný výstup na hrádek). Z hrádku je krásný výhled do okolí. Po sestupu z hrádku odbočíme na žlutou značku, která nás přivede do obce Vysoká Lípa (možnost občerstvení). Procházíme dále Vysokou Lípou po žluté značce a můžeme obdivovat lidovou architekturu a malebné krajinné panoráma kolem obce. Žlutá značka nás přivede na modrou, po které se dáme ve směru na Dolský mlýn. Za obcí po vstupu do lesa začne modrá značka strmě klesat skalnatou roklí až k říčce Kamenici. Zde se nachází romantická zřícenina Dolský mlýn (pro zajímavost - natáčely se zde některé scény z Pyšné princezny). Kousek za Dolským mlýnem nás modrá značka dovede přes skalní schůdky na rozcestí se žlutou značkou. Odbočíme na ni a žlutá značka nás vede údolím podél průzračné Jetřichovické Bělé až do našeho výchozího místa, Jetřichovic.
Upozornění: tato trasa je krásná, ale vzhledem k převýšení fyzicky náročnější. Lze ji zkrátit (např. po absolvování jetřichovických vyhlídek lze ze sedla Pohovka sestoupit do Jetřichovic, či navštívit z Jetřichovic Dolský mlýn a zpět stejnou cestou). V každém případě doporučujeme absolvovat alespoň některou její část.Lužické hory - hrad Tolštejn, Jedlová, Jiřetín pod Jedlovou, štola Jana Evangelisty (7 km). Výchozím místem tohoto výletu je Jiřetín pod Jedlovou. Z Brtníků se do Jiřetína dostaneme autem (15 km) či vlakem nebo autobusem (nutno přestupovat). Z centra Jiřetína pod Jedlovou jdeme po neznačené asfaltové cestě přes osadu Rozhled podle směrovek až ke zřícenině hradu Tolštejn. Hrad Tolštejn býval ve středověku sídlem pánů Berků z Dubé, kteří spravovali zdejší oblast včetně dnešního Šluknovského výběžku. Nyní je tento hrad symbolem a centrem tzv. Tolštejnského panství, což je turistická oblast širokého okolí. Projekt Tolštejnského panství slouží k propagaci této oblasti a k podpoře cestovního ruchu. Zřícenina je přístupná a je z ní pěkný rozhled po okolí. Po výstupu na Tolštejn se dáme na červenou značku a po ní vystoupíme na vrchol Jedlové (780 m n.m.). Na vrchole je přístupná rozhledna s krásným výhledem na Lužické hory, České a Saské Švýcarsko a Šluknovsko, dále na Jizerské hory, Krkonoše, Ralskou pahorkatinu a České středohoří. Na vrchole je možnost občerstvení. Z Jedlové sestupujeme opět po červené značce, ale jen kousek pod vrchol k prvnímu rozcestí. Zde se dáme po červené doprava a sestoupíme po ní na rozcestí se zelenou značkou. Po zelené značce doleva sestupujeme směrem k Jiřetínu. Cesta nás vede přes Křížovou horu s kapličkou a křížovou cestou až na náměstí v Jiřetíně. Pokud budete chtít navštívit místní zajímavost - štolu Jana Evangelisty, vydáte se z náměstí po hlavní silnici doleva. Za obcí je objekt bývalého kravína, za nímž se nachází vstup do štoly (s průvodcem, vstup pro děti od 10 let, provoz květen - říjen). Místní štoly, z nichž pouze tato je zpřístupněná, jsou pozůstatkem středověké hornické činnosti (těžilo se zde stříbro, měď, olovo, cín). Pro zájemce o historii hornictví v okolí Jiřetína je připravena hornická naučná stezka údolím Milířky a též expozice o historii zdejšího hornictví v místním Hornickém muzeu. Více informací je možno získat na Informačním středisku v Jiřetíně pod Jedlovou (tel. 412 379 336)

Národní park

(Zdroj informací: informační leták NPČS a www.npcs.cz)
Národní park České Švýcarsko je naším nejmladším národním parkem. Byl vyhlášen k 1.1.2000 jako čtvrtý národní park České republiky. Jeho rozloha je 80 km² a při státní hranici s Německem navazuje na Národní park Saské Švýcarsko (93 km²) vyhlášený v roce 1990.
Hlavním předmětem ochrany území je unikátní geomorfologie pískovců a na ni vázaná rozmanitost ekosystémů, rostlinných a živočišných druhů. Území je součástí geomorfologického celku Labských pískovců, zaujímajícího po obou stranách hranice celkem 700 km². Na české i saské straně jsou národní parky obklopeny chráněnými krajinnými oblastmi (u nás CHKO Labské pískovce). Celek národních parků České a Saské Švýcarsko představuje reprezentativní ukázku kvádrových pískovců české křídové pánve. V rámci Evropy německá i česká část Labských pískovců vytváří jedno z nejdůležitějších evropských pískovcových území. Morfologické bohatství tohoto regionu leží jak na české, tak i na německé straně, česká oblast je méně osídlena a nebyla v uplynulých desetiletích příliš navštěvována.
Celé Česko-Saské Švýcarsko patří k tradičním a nejznámějším oblastem turistiky ve Střední Evropě. Tato tradice má své počátky již v období romantismu, kdy toto území objevili švýcarští a němečtí romantičtí malíři. V Česko-Saském Švýcarsku tvořil i jeden z nejslavnějších krajinářů všech dob Caspar David Friedrich (1774-1840). V této době vznikl též romanticky zabarvený název oblasti Saské Švýcarsko, později též České Švýcarsko. Není jistě bez zajímavosti, že nejstarším horským spolkem na území dnešní ČR, založeným po vzoru alpských spolků, byl právě Horský spolek pro České Švýcarsko (Gebirgsverein für die Böhmische Schweiz, založen 1878 v Děčíně). Tento horský spolek společně s Horským spolkem pro nejsevernější Čechy (Gebirgsverein für das nördlichste Böhmen) a rovněž majitelé panství (Kinští a Clary-Aldringenové) se významně zasloužili o zpřístupnění Českého Švýcarska pro účely turistického ruchu, který vždy představoval významný zdroj obživy místních obyvatel. Po roce 1945, kdy došlo k nucenému vysídlení německého obyvatelstva, majícímu v této části Čech drtivou většinu, došlo k výraznému přerušení kontinuity v kulturně-historickém vývoji Českého Švýcarska. V pohraničním pásmu zanikly celé osady (Zadní Jetřichovice a Zadní Doubice) a mnohé turistické objekty, na desítky let byly zpřetrhány těsné vazby na Saské Švýcarsko a především u nás všeobecně poklesla známost tohoto kraje. V 90.letech 20.století v souvislosti s politickými změnami ve Střední Evropě a zejména se zřízením Národního parku Saské Švýcarsko, dochází k postupnému znovuobjevování Českého Švýcarska, které vrcholí vyhlášením národního parku v roce 2000.
Návštěvní řád a podrobné informace o Národním parku České Švýcarsko lze nalézt na internetových stránkách národního parku: www.npcs.cz. Další kontakt: Správa Národního parku České Švýcarsko, Pražská 52, 407 46 Krásná Lípa, tel. 412 354 050, e-mail: n.park@npcs.cz.